Účinnost kotle

Účinnost kotle ηK odpovídá účinnosti spalovacího zařízení po odečtu tepelných ztrát na povrchu kotle do okolního prostředí v místě instalace během doby běhu hořáku. Může být vypočten následovně:

 
Berechnung

Vzorec k výpočtu účinnosti kotle

ƞK

Účinnost kotle

qA

Spalinové ztráty vztažené k výkonu spalovacího zařízení a spodní hodnotě výhřevnosti [%]

Q· v,K

Tepelné zráty kotle [kW]

Q· F

Aktuální tepelný výkon spalovacího zařízení kotle [kW]

Technické informace: Tepelné ztráty sáláním a vedením

Tepelné ztráty sáláním a vedením Q·v,K obecně nemohou být změřeny nebo vypočteny jednoduchým způsobem, proto jsou použity hodnoty ze zkušenosti dle EN 12953 část 11. Ty jsou závislé jednak na jmenovitém tepelném výkonu daného typu kotle a na druhé straně také na teplotě média na straně vody/páry uvnitř kotle a tím na provozním přetlaku.

Tyto tepelné ztráty jsou nezávislé na aktuálním výkonu kotle a provozu hořáku a vznikají při stejném provozním přetlaku vždy ve stejné výši. Pro účinnost kotle to znamená, že čím menší je aktuální výkon hořáku, tím výraznější význam tepelná ztráta má. Tepelná ztráta nastává i v časech odstávek hořáku. Během odstávky provozu, např. o víkendu nebo přes noc se mohou tyto ztráty zmenšit snížením provozního tlaku a tak i provozní teploty.

Tepelné ztráty sáláním a vedením v závislosti na jmenovitém tepelném výkonu kotle a na teplotě média v kotli při tloušťce izolace
100 mm

Tepelné ztráty sáláním a vedením v závislosti na jmenovitém tepelném výkonu kotle a na teplotě média v kotli při tloušťce izolace 100 mm

Střední teplota média 100 °C

     

Střední teplota média 200 °C

Střední teplota média 150 °C

     

U účinnosti spalovacího zařízení a u účinnosti kotle jsou v podkladech výrobce uvedeny hodnoty jmenovitého výkonu a eventuálně ještě konkrétní stavy částečného výkonu např. při 75 %, 50 % a 25 % výkonu kotle. Zařízení parního kotle však normálně pracuje ve všech oblastech částečného výkonu. Při velmi nízkých odběrech páry přechází kotlové zařízení dokonce do provozu s delšími fázemi odstávek hořáku.

Účinnost kotle tedy nemůže být používána jako výhradní měřítko energetické efektivity. Aby byly lépe zohledněny odpovídající časy, které tráví kotlové zařízení v klidovém stavu a v provozu s hořákem, musí být jako hodnotící kritérium zjištěn stupeň využití.