Ve veké části parních kotlových zařízení jsou používána následující paliva:

  • zemní plyn
  • topný olej

Paliva jsou k dispozici téměř všude a z důvodu rozsáhlé regulace normami mají vysokou kvalitu.

Pro výrobu páry však mohou být použita ještě další paliva:

  • těžký topný olej nebo lehký topný olej
  • ostatní topné plyny (např. vodík, kapalný plyn LNG)
  • biogenní paliva (např. chudé plyny, kalové plyny a bioplyny)
  • znečištěné vedlejší produkty z chemického průmyslu (např. styren, toluen)
  • vedlejší produkty z jiných průmyslů (např. živočišný tuk, rybí olej)

Volba paliva se nejprve řídí jeho disponibilitou v plánovaném místě instalace. Olej je dopravován cisternovými nákladními vozy, zatímco pro plyn musí být k dispozici plynová předávací stanice z plynovodní sítě.

Při vysokých požadavcích na jistotu dodávek mohou být na jednom kotli použita i dvě paliva. Většinou se tak používají plyn jako hlavní palivo a topný olej jako alternativní palivo.

Jako další důležité kritérium pro volbu paliva musí být posouzena ekonomičnost. Zde je třeba dbát při porovnání nákladů na přesnou srovnatelnost. U plynu jako paliva může být srovnávací cena převzata přímo z vyúčtování plynu nebo být poptána u distributora plynu. Ceny dodávek topných olejů se zveřejňují na internetu.

Kritéria pro volbu paliva mezi topným olejem a zemním plynem - více informací

Kromě palivových nákladů musí být posuzovány vedlejší náklady na provoz, údržba a revize kotlových zařízení a eventuálně náklady na prostor vedlejší budovy.

V celkovém hodnocení z hlediska nákladů zpravidla o něco příznivěji vycházejí plynové kotle, pročež v posledním desetiletí i hodně stávajících zařízení bylo předěláno z oleje na plyn nebo na duální hořáky.

Vedle nákladů musí být zohledněny také vlivy na životní prostředí při spalování použitého paliva. Zde hrají především velkou roli povolené emise v příslušném místě instalace zařízení. Palivo zemní plyn má přitom nižší emise škodlivin, co se týká emisí CO2, NOx- a SO2.

Topný olej

Při používání minerálních olejů jako paliva musí být zejména při jeho dodávkách, skladování a distribuci dodržovány různé dodatečné požadavky vyplývající z ustanovení ochrany vod a požární ochrany.

Důležité požadavky na spalovací zařízení jsou obsaženy ve specifických relevantních vyhláškách dané země. Požadavky na skladování topných olejů a přepravu topných olejů jsou obsaženy ve vyhlášce o zařízeních k nakládání s látkami ohrožujícími vody a o odborných provozovatelích (VAwS).

Topný olej EL

Druh topného oleje EL, extra lehký (kapalný), je všude spolehlivě k dispozici a je většinou dodáván cisternovými nákladními vozy.

Topný olej EL je v Německu nabízen v následujících druzích:

  • topný olej EL Standard
  • topný olej EL s nízkým obsahem síry
  • topný olej EL Bio

Nejčastěji používaným druhem topného oleje je topný olej EL s nízkým obsahem síry s maximálním podílem síry 50 mg/kg. Z důvodu nižšího zdanění dosáhl v mezičase podílu na trhu téměř 100 %. Je pro kondenzační tepelnou techniku také nejlépe vhodný, neboť vykazuje ještě menší tendence ke znečišťování než topný olej EL.

Kondenzační ekonomizér - více informací

Topný olej EL Bio je topný olej s nízkým obsahem síry, do kterého je přímícháváno až 5, 10 nebo 15 % kapalných paliv z obnovitelných zdrojů. To je v současné době zpravidla bionafta.

Minimální požadavky a kontroly týkající se topného oleje EL jsou stanoveny v DIN 51603-1.

Podíl topného oleje s nízkým obsahem síry na celkové spotřebě v Německu (IWO – Institut pro teplo a olejovou techniku)

Podíl topného oleje s nízkým obsahem síry na celkové spotřebě v Německu (IWO – Institut pro teplo a olejovou techniku)

Topný olej T

Druh topného oleje T, těžký, se u parních kotlů používá téměř výhradně ve velkých průmyslových zařízeních. Vzniká při rafinaci ropy ve spodní části destilačních kolon, kde se stahují složky ropy s vysokým bodem varu. Obsahuje převážně velké, relativně těžké, molekuly jako delší řetězce alkanů (parafinických uhlovodíků) a alkenů (olefinických uhlovodíků), cykloalkany a různé aromatické uhlovodíky. K tomu přistupují různé sloučeniny dusíku a síry.

Těžký topný olej je vysoce viskózní a musí být při přepravě potrubími zahřátý přes 60 °C. Rozprašovací teplota nezbytná pro hoření se pohybuje dokonce mezi 100 ... 160 °C. Přitom jsou požadavky na viskozitu rozprašování u hořáků s tlakovým rozprašovačem zřetelně vyšší než u hořáků s rotačními rozprašovači, pročež musí být topný olej předehříván na vyšší teploty.

Těžký topný olej obsahuje až 3,5 hmotn.-% síry, má sklony k silnějším usazeninám ve spalinových cestách a spaliny by neměly být zchlazovány pod teplotu rosného bodu spalin cca 120 ... 150 °C.

Kromě toho jsou mimo jiné nezbytná zvláštní opatření k dodržování emisí spalin (např. vhánění močoviny).

Mnoho nevýhod topného oleje EL oproti zemnímu plynu není zpravidla možno vykompenzovat jeho nižší cenou.

Zemní plyn

Když je v plánovaném místě instalace kotle k dispozici zásobování zemním plynem, doporučuje se často právě použití zemního plynu. Díky připojení na distribuční síť není třeba vytváření žádných zásob paliva a na liberalizovaném trhu s plynem je bez problému možná změna dodavatele. Potřeba místa pro předávací plynové stanice je v porovnání s nádrží na skladování oleje včetně vedlejších zařízení zřetelně nižší. Navíc se zemní plyn z veřejné distribuční sítě neomezeně hodí k nasazení kondenzační techniky.

Kondenzační ekonomizér - více informací

Pro plyn jako palivo mluví také to, že regulační rozsah je při provozu s částečným výkonem zřetelně větší než u oleje. Zatímco olejové hořáky dosáhnou většinou pouze rozsah částečného výkonu 1:5, moderní plynové hořáky mohou pokrýt dvojnásobný rozsah částečného výkonu, tedy regulační rozsah až 1:10.

Pro účely dimenzování zásobování palivem je v případě plynu třeba znát výhřevnost plynu, tlak plynu, který je v místě instalace kotle k dispozici a údaj o maximálních množstvích energie, která jsou k dispozici přes danou plynovou přípojku. Tyto údaje získáte od místního provozovatele plynovodní sítě.

Kritéria pro volbu paliva mezi topným olejem a zemním plynem

V následující tabulce jsou shrnuty nejůležitější faktory, které mají vliv na volbu paliva:

Kritérium

Topný olej EL

Zemní plyn

Výhoda/nevýhoda u plynu

Sklad paliva

ano

ne

+

Přípojka

ne

ano

Všude k dispozici

ano

ne

Cenová stabilita

ne

omezeně ano (obr. níže)

+

Předfinancování

ano (zásoba)

ne

+

Náklady na hořák

neutrální

zvýšené

Regulační rozsah

až 1:5

až 1:8

+

Znečištění teplosměnných ploch

nízké

žádné

+

Využití spalného tepla

dobré
(účinnost ≤ 99 %)

velmi dobré
(účinnost ≤ 104 %)

+

Přeprava paliva

nutná

není nutná

+

Emise škodlivin;

nízké

velmi nízké

+

Produkce CO2

~ 266 gCO2/kWh

~ 200 gCO2/kWh

+

 

 

Cenový vývoj energetických médií pro průmysl (Německo)

Preisentwicklung Energieträger für Industriekunden Deutschland (Statistisches Bundesamt)

Elektrický proud

     

Těžký topný olej

Lehký topný olej

 

Zemní plyn

Upozornění (Spolkový statistický úřad):

  • Plyn, elektrický proud: údaje pro průmysl, ceny včetně spotřebních daní, bez DPH
  • Topný olej: údaje pro velkoobchod, ceny včetně spotřební daně z minerálních olejů a příplatku za skladování ropy (EBV), bez daně z přidané hodnoty
  • Přepočet cen u topného oleje EL s hustotou 0,84 kg/l a kalorickou hodnotou 11,89 kWh/kg
  • Přepočet cen u topného oleje T 11 kWh/kg
  • Těžký olej: konkrétní data jsou k dispozici pouze do prosince 2016, poté extrapolace přes cenové indexy

Další paliva

Pokud mají být vedle zemního plynu nebo topného oleje nasazena další paliva, je třeba tomu věnovat zvláštní pozornost.

Mohou být nasazena tato další paliva:

  • Ostatní topné plyny (např. vodík, tekutý plyn LNG)
  • Biogenní paliva (např. chudé plyny, bionafta, rostlinné poleje, kalové plyny a bioplyny)
  • Znečištěné vedlejší produkty z chemického průmyslu (např. styren, toluen)
  • Vedlejší produkty z jiných průmyslů (např. živočišné tuky, rybí olej)

Vlastnosti paliva přitom musí být zohledněny zejména při dimenzování hořáků, vedlejších agregátů, kotle a vhodných opatření ke zpětnému získávání tepla.

Zvlášť musí být v této souvislosti posouzeny následující vlastnosti:

  • paliva s vysokým obsahem síry (např. bioplyn)
  • paliva s obsahem chloru (např. vedlejší produkty z chemického průmyslu)
  • paliva, která způsobují silné usazeniny na teplosměnných plochách (např. takzvané re-rafináty)
  • paliva s obzvláště vysokou kalorickou hodnotou a tím i vysokými tepelnými zátěžemi plamence (např. vodík)